Já myslím, že s matematickým vzděláním vyššího levelu se dá snadno dokázat, že prvních může být hodně najednou…

Jinak je zajímavé, jak média umí dezinterpretovat třeba informace z tiskovky, kde ti novináři dostanou podstatné informace ještě na papíře a na cd, kde jsou podané jak pro blbé a stačilo by udělat copy+paste.

V poslední době se snažim sledovat zahraniční zdroje (BBC, CNN) netvrdím, že jsou zcela objektivní a nezaujaté, ale úroveň je poměrně slušná. V kombinaci s Twitterem se snažim dávat si puzzle dohromady a přemýšlet o tom. Představit si různé parametry a strany situace. Utvořit si vlastní názor, který se o něco opírá. Nechat si ho naservírovat je ta snadnější cesta. Snadnější cesta nemusí být vždy ta dobrá

Když se tam obejví nějaká šokovka něco jako v průběhu tohoto týdne - smrt Jackieho Chana tak to zkontroluju v Googlu.
A podobně tak udělám když se chci o něčem dozvědět víc.

Jinak tak jednou za týden pročtu headliny různejch zpravodajskejch serverů a postupuju podobně..

Pak je dobrým zdrojem fórum,ovšem je potřeba, aby ono fórum navštěvovalo spousta lidí. Tam se dá narazit na lidi od fochu a na odkazy na stráky,které bych sám nikdy neměl šanci nalézt.

Twitter chápu ale osobně už nepoužívám, facebook mě osobně přijde dost mimo,až na výjimky se totiž podle mě jedná o recyklované mainstream info přeposílané zas a znovu.

Jak si vsimam tak mate tam dost odkazov na Tweeter a Fuckerbook ktore neznasam ale ani jeden na Vas e-mail a to je smutne, pretoze na dement-sietach niesu moc objektivne info. Hlavne ked tam pise nejake 15 rocne decko o sucasnom diani v roznych krajnach. ale na horeuvedenych serveroch je to uz na urovni a su tam logicke uvahy na tieto temy a zamozrejme dobre diskusie.
Ved skuste a spravte si vlastny nazor.

Informační zdroje: Twitter, http://www.rozhlas.cz/zpravy/portal/, titulky na http://www.pravednes.cz/ (vlastní customizovaný seznam zdrojů), http://www.revuepolitika.cz/ a tištěný Respekt. Jako background pak ČT24 (obvykle jen zvuk) nebo ČRo Rádio Česko. Při globálních událostech pak Guardian (poněvadž se dobře používá) a BBC.

Můj primární zdroj je tedy Twitter – respektive zprávy od pečlivě vybraných lidí. Např. o situaci v severní Africe již několik měsíců neúnavně a zasvěceně informuje @jilm http://twitter.com/jilm Velká výhoda je v tom, že lidé jako David Antoš jsou do problematiky natolik zapálení, že do ní mají mnohem větší vhled, než drtivá většina “profesionálních” novinářů u nás, kteří svoji práci dělají hlavně pro peníze a musí se často věnovat mnoha různým tématům naráz.

Dál když chci získat obrazový materiál a reportáže přímo z místa, téměř nikdy nezklame http://english.aljazeera.net/watch_now/ jejíž reportéři svoji práci dělají doslova s nasazením života. Na dotvoření celkového pohledu pomocí úžasných fotografií často také http://boston.com/bigpicture/

Z českých tištěných médií rozhodně Reflex, je to týdeník a to dává prostor se na události podívat z odstupu, nadhledu, a je více času na ověření informací. Jako všude, i tu jsou potřeba peníze, poslední rok je to znát na bulvárnějších obálkách (naštěstí jen na nich), ale jinak celkově úroveň rozhodně nadprůměrná. Reportéři psaním žijí, a je to z článků cítít. Skvělý fotograf Šibík!

Jednou za čas koupím Nový prostor - zajímavé články, jiný vhled. A pomůžu člověku, který den co den stojí na před metrem.

Zdroj informací a různých pohledů jsou i blogy - idnes a blisty.

Jinak digit supr. Jen tak dál. Radost mi dělají především díly o Applu;)

Dostalo mě - nakednews.com;))) Mohl by to zavést Moravec s politiky;)))))

Co se týká zpravodajství, asi důvěryhodnějším zdrojem jsou zpravodajská média než ostatní zdroje. V novinách o publikaci té či oné zprávy nerozhoduje jeden člověk, ale je to proces při kterém se zvažuje pravdivost, úplnost, případně nestrannost. Zatímco do sociálních sítí si každý může napsat co chce.

Dřív se lidé scházeli na tržištích a tam se “drbalo”. Doba pokročila a tuto sociální funkci tržišť dnes nahradili Twitter, Facebook a další. Ono “RT” nebo “Sdílet” není nic jiného než staré “jedna paní povídala”.

Je také třeba rozlišovat mezi zpravodajstvím a publicistikou. Vzhledem k tomu, že zprávy jsou přebírány z několika nemnoha agentur, objevují se ve všech médiích víceméně stejné zprávy. Ovšem články, které na tyto zprávy reagují, tak to je již zcela jiná disciplína. Publicistika. Tam se objevuje kreativita jednotlivých autorů a médií. A jejich ideové zaměření. A protože dostatečně provokativní titulky prodávají a o peníze jde až v první řadě, dochází k celkové bulvarizaci tištěných i internetových médií.

Nikdo není odborník na všechno a každý rozumí tomu svému. Takže když se v médiích objeví články nebo reportáže k tématu jemuž rozumíte, je velmi pravděpodobné, že si budete rvát vlasy a proklínat autora a říkat si co je to za debila. Čím odbornějším tématem se článek nebo reportáž zabývá, tím více nesmyslné vám to bude připadat.

Také platí “Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.” Tedy i když se média budou tvářit jako nestranná, stejně budou někomu nadržovat. A tím chlebem nemusí být peníze, ale například zdroje informací. Myslím, že dnes už se ví, kdo je s kým větší kamarád a kdo nemá koho rád.

Ono to podle toho Digitu vypadá, že všichni mají Twitter, Facebook a vůbec všichni jsou trvale online. Jenže to není pravda. Z mých známých a kamarádů má Twitter pár lidí, já ho mám také, ale už jsem ho dlouho nesledoval.

Totiž číst si, že Radek Hulán si zase masíroval prostatu nad novým Kinctem a deset lidí ho za to obdivuje a dalších dalších deset o něm píše že pitomec. Nebo že někdo zrovna odchází z práce, nebo se zrovna někomu něco nepovede. Myslím to nejsou informace bez kterých bych se během dne neobešel. Samozřejmě občas objeví něco zajímavého, jenže je to skryto v houšti výše zmiňovaného balastu. Ne že by mě nezajímalo jaká chytrost vytryskla z Plzně, ale na to mám čas večer. To nepotřebuji aby na mě vyskalovalo během dne. Zrovna tak že vyšel nový Digit. No a co? Ten se mi stejně objeví v iTunes, kvůli tomu nepotřebuji Twitter.

Schopnost získávat informace a rozumně je přijmout nepřímo úměrně klesá s jejich množstvím.